| |
PROGLAS
veršovaná předmluva k evangeliu, autorství je přisuzováno Konstantinovi
(826 nebo 827 až 869)
Jsem předzpěv k svatému evangeliu.
Jak dříve předpověděli proroci,
Kristus přichází shromáždit národy,
neboť jest světlem tohoto světa.
Splnilo se to v tisíciletí tomto sedmém.
Oni totiž řekli: Slepí prohlédnou
a hluší uslyší slovo Písma.
Neboť jest třeba poznati Boha.
Proto slyšte, Slované, toto:
Dar tento jest zajisté od Boha daný,
dar boží jest to údělu na pravici,
dar duším, nikdy se nekazící,
těm duším, které jej přijmou.
Matouš, Marek, Lukáš a Jan
učí všechen lid a praví:
Všichni, kdož spanilost svých duší
vidíte, neboť toužíte radovat se,
zapudit temnotu hříchu,
a zbavit se zkázy tohoto světa
a rajský život nalézti
a uniknout plameni hořícímu,
slyšte nyní svým rozumem,
slyšte, všechen lide slovanský,
slyšte Slovo, přišlo od Boha,
slovo krmící lidské duše,
slovo posilující srdce i rozum,
slovo toto, připravující k poznání Boha.
Jako bez světla se nepotěší
oko patřící na všechno stvoření boží,
nýbrž vše není ani krásné, ani viditelné,
tak je to i s každou duší bez knih,
jež nezná zákona božího,
zákona knižního a duchovního,
zákona zjevujícího ráj boží.
Neboť který sluch, jestliže rachot hromu
neslyší, může se báti Boha?
Dále chřípí, nečichají-li vůně květu,
kterak pochopí zázrak boží?
Vždyť ústa, jež necítí sladkosti,
činí člověka jako kamenným.
Ještě víc však duše bez knih
zdá se být v lidech mrtva.
Bratři, to vše jsme my uvážili
a povíme vám radu výbornou,
která všechny lidí zbaví
života zvířeckého a žádostivosti,
abyste, majíce mysl nerozumnou,
a slyšíce slovo cizím jazykem,
neslyšeli je jak hlas zvonce měděného.
Neboť svatý Pavel uče toto řekl,
modlitbu svou napřed vzdávaje Bohu:
Chci raději pět slov pověděti,
a svým rozumem je říci,
aby i všichni bratři rozuměli,
nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.
Kterýpak člověk toho nechápe,
který nepřidá moudrého podobenství,
vykládajícího nám správné řeči?
Vždyť jako zkáza hrozí tělu,
a všechno je hubí, víc než hnis je ničíc,
nemá-li patřičného pokrmu,
tak každá duše přestává
žít a nemá v sobě života božího,
když slova božího neslyší.
Ještě jiné podobenství velmi moudré
povězme: Lidé, kteří se milujete
a chcete růsti růstem božím,
kdo z vás neví, že tato víra pravá,
jako símě padající na pole, -
tak ona v srdcích lidských
má zapotřebí deště božích písem,
aby úroda boží hojněji vzrostla?
Kdo může povědět všechna podobenství,
jež usvědčují národy bez knih,
nehovořící řečí srozumitelnou?
Ani umí-li všechny řeči,
nedovede vylíčit jejich bezmoc.
Nicméně rád bych připojil své podobenství
a málo slovy podal mnoho smyslu.
Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih
a nemohou bojovati bez zbraní
s protivníkem našich duší,
uchystáni za kořist věčné muky.
Národové, kteří nemáte rádi nepřítele
a hodláte zápolit s ním mocně,
otevřete pozorně dveře rozumu,
když jste přijali nyní zbraň tvrdou,
kterou kovají knihy Hospodinovy,
hlavu ďáblovu mocně potírající.
Neboť kdo přijme knihy tyto -
Moudrost-Kristus jimi mluví
a vaše duše posiluje -
Apoštoly pak se všemi Proroky,
kdo zajisté jejich slova zvěstují,
budou schopni zabít nepřítele,
dobré vítězství Bohu přinášejíce,
rozkladu těla hnilobném uniknou,
těla, jehož život je jako ve snu,
nebudou padat, ale pevně stát,
a že vůči Bohu se ukázali chrabrými,
budou stát na pravici božího trůnu,
když přijde ohněm soudit národy,
věčně s anděly se radujíce,
ustavičně slavíce Boha milostivého,
písněmi z knih vždycky
Boha opěvajíce, který se nad lidmi smilovává.
Jemu přísluší všeliká sláva,
čest a chvála, boží Synu, vždy
s Otcem i svatým Duchem
na věky od veškerého tvorstva.
Amen.
(9. století, překlad se staroslověnštiny)
Prědslovje jesm svętoj evangelije
Kako proroki prědpověděli sųt prědže:
Hristos ide sòbrati narody (vslěd Iz. 66,18)
Ibo světlom jest vsemu světu semu (vslěd Jovan. 8:12)
Se sę stalo vò sedmom tysęćlětju sěm
Ibo oni rěkli: slěpi bųdut uviděti
Gluhi uslyšati slovo pisemno (Is. 29,18)
Boga ubo poznati trěba.
Zaradi togo slyšite, Slovjani, sobě:
ibo sej jest dar od Boga tu dany
Dar božji jest desnoj čęsti (Mat 25,33)
dar dušam, koj nikògda ne gnije (vslěd Mat 6,19-20)
dušam těm, koje go bųdut prijęti.
Matej, Luka, Marko i Jovan
učęt vse narody govorjųći:
Ako li svojih duš krasotų
viděti hoćete i radovati sę
grěšnų ťmų izgnati
i světa sego pråzdnosť odmesti
i rajski život iziskati
i izběgti od ognjev goręća
slyšite nyně svoj råzum
slyšite slovjanske vse narody:
slyšite slovo, iže od Boga ide (Ap. 19,13; J 1,1-14)
slovo, iže krmi člověčje duše (Mt 4,4)
slovo, iže krěpi i srdce i um (J 6,26-27.33-35)
slovo, iže Boga poznati vas bųde prigotoviti. (Lk 3, 4-6; Mk 1, 14-15)
Kako bez světla rådosti ne bųde
u oka vidęćego božje stvorjenje vse -
- jemu vse ni lěpo ni vidimo bųde - (vslěd Mat 6,22-23)
tako i duša vśaka bez bukv
nesvědoma jest zakona božjego
zakona pisemnogo a zakona duhovnogo
zakona raj božji objavjajųćego.
Kaky sluh kògdy zvųka groma
ne slyši, Boga može bojati sę?
I nozdra, cvěta ne njuhajųće
kako božje ćudo mogųt råzuměti?
I usta, iže slådkosti ne čujųt
tvoręt člověka kako kamenj. (vslěd Is 44,18; Ps 115, 4-8)
Vyše sego duša bezpisemna
objavjaje sę vò ljuďah mrtva.
Ovo vse my, brati, jesmo obdumali,
i govorimo sòvět potrěbny
onže vsih ljudij odděliti bųde
od života zvěrskogo i požędy (vslěd Gal 5,24)
dabyste ne imali uma neråzumnogo:
inozemskom językom slušajųći slovo (vslěd Mk 8,17-18)
kako měděnogo zvona glås slyšite. (vslěd 1 Kor. 13:1)
Ibo to svęty Pavòl učitelj skazal:
"Molitvų svojų najprvo Bogu davam,
a sloves hćų samo pęť izrěkti
råzumlivo govoriti
daby i vse brati råzuměli
něželi pověděti mråk rěči neråzumnych." (vslěd 1 Kor. 4:19, Syr 20, 5-8)
Člověk koj ne råzumě
koj ne prědkladaje povědky mųdroj (vslěd Mk 4,2)
kako može skazati pravų rěč nam?
Ibo kako gnilosť ovladyvaje tělo
vse råzpadajųća, vyše gnoja gnijųća
kògdy [tělo] svojego jědiva ne imaje
tako duša vśaka slaběje [v] žitji
božjego ne imajųći života
kògdy slovese božjego ne slyši.
Inų ješće povědkų mųdrų velje
povědimo, k ljuďam ljųbęćim sę,
hoćųćim råsti božjim råstom
ili tomu, kto ne zna toj pravoj istiny:
kako sěmena padajųće na polju
tako jest na srdcah člověčih (vslěd Mat. 13,3-8.19)
jim trěba dòžďa božjih bukvej
daby plåd božji råstl lučše
Kto jest možny skazati vse povědky
koje napominajųt vse bez knig narody,
ne govoręće glåsom sråzumitelnym?
Ni někto znajųći języky vśake (vslěd 1 Kor 13,1)
ne može opisati nemoć jih.
Jednakože, da ja svojų povědkų prědstavjam,
mnogo mųdrosti v nemnogyh rěčah kažųći:
Gole sųt vse bez knig narody:
bez orųžja bojovati ne mogųt
so protivnikom duš naših
i gotovi sųt daby mųk věčnyh plenom stali.
Ale, narody koje vråga ne ljubite
i boriti sę s nim velje myslęće
otvorite ohotno dveri råzuma vašego
prijmite orųžje tvrdo nyně (vslěd Ef. 6,17)
ježe kovajųt knigy Gospoďeve
glåvų diavòlovų moćno råztirajųće (vslěd Gen 3,15)
Bukvy te, kto bųde prijęti
tomu Hristos mųdrosť svojų bųde objaviti
i piśmenami duše vaše podkrěpiti
i apostoli s prorokami vśakymi.
Ibo ljudi, jihne slovesa glagoljųće
možni bųdųt vråga ubiti
pobědų prinošųći dobrų k Bogu
a izběgajųći gnijųćego råzpada tělese
tělese, jegože život - kako vò sně.
Ne padajųći, ale krěpko stojųći
oni Bogu bųdųt objavjati sę kako hråbri
stojajųći po desnice božjego trona (Mat 25,33)
kògda ognjem [Bog] bųde sųditi narody (vslěd Mar 9,49)
oni bųdut radovati sę s angelami navěki
slavjųći věčno Boga milosrdnogo
knižnymi vsimi pěsnjami
Bogu pěvajųći, ljudi ljubjųćemu (vslěd Ap 14,3. 15,2-4)
Ibo Jemu prinaleži vśaka slava,
česť i hvala Božjemu Synu, zajedno
sò Otcem i Svętym Duhom
na věky věkov od vsego stvora.
Amin.
„PROGLAS“*
|
• Sv. Konstantina-Cyrila předzpěv k slovanskému překladu Čtveroevangelia
|
|
|
PŘEDZPĚV JSEM SVATÉHO EVANGELIA.
Jak proroci již dříve předpověděli,
Kristus přichází shromáždit národy,
neboť je světlem tohoto celého světa. |
|
|
5
|
To se stalo v tomto sedmém věku.1
Neb oni řekli: Slepí prohlédnou,
hluší uslyší slovo Písma.
Je tedy třeba poznat Boha.2
Proto slyšte, Slované, toto: |
|
|
10
|
Dar ten je věru od Boha daný,
dar Boží je to údělu na pravici,
dar duším nikdy se nekazící,
těm duším, které jej přijmou.
Matouš, Marek, Lukáš a Jan |
|
|
15
|
učí všechen lid a praví:
Vy všichni, kdož svých duší krásu
vidíte a milujete a rádi byste
temnotu hříchů zapudili
a hniloby tohoto světa se zbavili |
|
|
20
|
a rajský život nalezli
a unikli ohni horoucímu,
slyšte nyní svým rozumem,
slyšte všichni lidé slovanští,
slyšte Slovo,3 od Boha přišlo, |
|
|
25
|
slovo, jež krmí lidské duše,
slovo, jež sílí srdce i rozum,
slovo to, jež vede k poznání Boha.
Jako bez světla radost mít nebude
oko patřící na všechno stvoření Boží, |
|
|
30
|
neb vše ani není krásné ani viditelné,
tak i každá duše bez knih,
neznající zákona Božího,
zákona Písem duchovního,
zákona zjevujícího ráj Boží. |
|
|
35
|
Neb který sluch rachot hromu
neslyšící může se bát Boha?
Též chřípě, nečichají-li vůně,
kterak pochopí zázrak Boží?
Vždyť ústa, jež necítí sladkost, |
|
|
40
|
činí, že člověk je jak kámen.
Víc však ještě duše knih zbavená
zdá se být v člověku mrtvá.
To vše nám, bratři tane na mysli,
i povíme vám vhodnou radu, |
|
|
45
|
jež všechny lidi odpoutá
od zvířeckého života a chtíče:4
abyste pro nerozum své mysli,
posloucháte-li slovo v cizím jazyku,
neslyšeli je jako hlas zvonce měděného. |
|
|
50
|
Neb svatý Pavel učil a řekl toto:
Když konám svou modlitbu před Bohem,
chci raději pět slov říci
a svým rozumem je vyložit,
aby i všichni bratři rozuměli, |
|
|
55
|
než deset tisíc slov nesrozumitelných.
Který pak člověk to nechápe?
Kdo nepoužije moudrého podobenství,
jež nám dává správný výklad?
Vždyť jako tělu hrozí zkáza, |
|
|
60
|
celé je hubí a víc než hnis jitří,
nemá-li náležitého pokrmu,
tak každá duše upadá
a živoří, nemajíc v sobě života Božího,
když slova Božího neslyší. |
|
|
65
|
Ještě jiné velmi moudré podobenství
povězme: Lidé, kteří se milujete
a chcete růsti Božím růstem,
kdo z vás neví, že tato víra pravá,
jako símě padající na pole, |
|
|
70
|
tak i ona v srdcích lidských
má zapotřebí deště Božích písem,
aby vzrostla hojněji úroda Boží?
Kdo může uvést všechny příklady
usvědčující národy bez knih, |
|
|
75
|
které nemluví hlasem srozumitelným?
Ani kdybys uměl všechny řeči,
nedovedl bys vylíčit jejich bezmoc.
Než i já chci připojit své podobenství
a mnoho smyslu podat v málo slovech. |
|
|
80
|
Nahé jsou všechny národy bez knih5
a nemohou zápolit beze zbraně
s protivníkem našich duší,
uchystané za kořist věčných muk.
Nuže národové, kteří nemáte rádi nepřítele |
|
|
85
|
a jste odhodláni mocně s ním zápolit,
otevřte dokořán dveře rozumu,
když jste přijali nyní zbraň tvrdou,6
kterou kovají knihy Páně
hlavu ďáblovu mocně potírající. |
|
|
90
|
Neboť kdo přijmou knihy ty –
Moudrost Kristus v nich mluví
a duše vaše posiluje –
Apoštoly pak se všemi Proroky,7
ti kdo jejich slova zvěstují, |
|
|
95
|
schopni budou zabít nepřítele,
vítězství dobré Bohu přinesou,
těla hnilobnému rozkladu uniknou,
těla, jehož život je jak ve snu,
nebudou padat, ale pevně stát, |
|
|
100
|
neb se ukázali vůči Bohu chrabrými vojíny,
stanou na pravici Božího trůnu,
až přijde ohněm soudit národy,
a věčně radovat se budou s anděly,
ustavičně slavíce Boha milostivého, |
|
|
105
|
písněmi ze svatých knih stále
opěvajíce Boha k lidem milosrdného.
Jemu náleží všeliká sláva,
čest a chvála, Božímu Synu vždycky
s Otcem i Duchem svatým |
|
|
110
|
na věky věků od všeho tvorstva.
Amen. |
|
|
|
