Quo vadis, EU?

Uplynul již několik dnů od referenda konaného ve Velké Británii, v Rakousku se budou na podzim opakovat prezidentské volby, migrace dál tíží nkteré státy EU, a vše mi připadá se má brzy rozpadnout.

Co platí dnes, zítra už nemusí. Zítra již EU být nemusí, a stejně vyjde Slunce nad Evropu. Je to podobné jako s naší rodnou Moravou,zemí, která má tisíciletou historii, a přesto dnes de facto neexistuje. Přes všechny snahy Čechů, tvrdé čechizaci Moravy, se moravanství vždy objeví jako moravská řeka Punkva.

Každá akce vyvolá reakci, zní Newtonův zákon, a platí jak ve vztahu EU k členským státům, tak i k vztahu Češi Moravané. Čím více budou Češi ubírat prává nám Moravanům, o to víc se moravanství bude drát na povrch. Důkazem budiž úspěšná akce občanského sdružení Moravské Národní Obce - Za vyvěšení Moravské vlajky na radnici v den moravského svátku Příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. K této akci se přidalo přes 1200 obcí.

Organizátorům gratuluju a přeju hodně úspěchu v příštích ročnících.

Je škoda, že v takto památný den, moravský biskup, nástupce Metodějova stolci, Graubner na Velehradě podlehl taktéž čechizaci.

Ač jsem osobně kritik EU, v poslední době zastávám názor, že by  samostatná Morava na tom byla po všech stránkách lépe i v takovém společenství, jako je EU, než v dnešním státě, který se samozvaně chce nazývat Czechie.

Když Czechie tak bez Moravie.

Pavel Škodílek